Říjen 2014

Mlha života

27. října 2014 v 18:49 | František
Mlha života, jak by to asi mohlo vypadat , který život je zahalený mlhou a je to vůbec život. Každý chce v životě se nějak uplatnit, vyniknout, djít k uznání a ocenění, pak nemůže být zahalen mlhou ale být v jasném světle, v plné síle, v plné intelektuální kondici.
Jsou tací kteří jsou pro život málo připraveni, nevadí jim sedět na pomyslném kolotoči , ten se sice točí, vydává hlomoz, blýskají světélka ale v absolutní rovině se nic neděje, cosi se točí na místě, nikam nepokročí, je se veze.
Každý nemusí být vůdčí typ, měl by ale poznat,že tento zástup směřuje do ztracena, na slepou kolej, k nějaké zdi za kterou se nikdy nedostane.
Ještě horší případ jsou ti kteří sice usilovně někam jdou ale po čase zjistí, že jim okolí je nějak povědomé a nakonec poznají ,že jsou (šli) v kruhu . Pozor kruh je teorie, může jít o elipsu, nebo prostě nějakou uzavřenou křivku, ani tito nenaplní svůj životní úkol, a je lhostejno jestli se v tom kruhu pohybují sami , nebo jsou za kýmsi.
Pak je cesta tragická, končí v propasti, v sluji s drakem nebo jinou příšerou, ani tito lidé nenaplní to co se od nich očekával, opět je lhostejno jestli vyletí k slunci a jeho žár jim sežehne křídla, nebo se prostě někam doplazí a tam skončí v prachu pouště nebo v džungli zla marnosti.
Jediná správná cesta vede k poznání, vítězství rozumu, píle a spravedlnosti, může být trnitá, mnohdy klopýtáte, mnohdy Vás zdrží různí zoufalci z předešlých kategorií. Tam kam dojdete by neměla být mlha života ale jasná pravda, spravedlnost a svět pro slušné lidi.
Život nikdy není tak jednoduchý, kromě dříve uvedených jsou i mnozí jež se pohybují mezi těmito variantami, občas zakličkují, občas zacyklují, občas stanou na okraji propasti, ti kteří jdou po té správné cestě by jim měli podat pomocnou ruku a říci, tudy ne, pojď s námi, věř nám, s námi dojdeš do cíle.
Každý a to je jedině spravedlivé na konci každé cesty zjistí, že mu slábnou paže, zrak, že se přiblížil den přechodu do jiné dimenze, pro věřící v Boha život nebeský nebo apokalypsa pekla hříšným, pro ostatní duchovno, tam kde zatím nevidíme, můžeme tento imaginární svět jen předpokládat nebo zpochybňovat.

Volby podzim 2014

21. října 2014 v 12:28 | František
Budu psát jen na téma komunální volby, k senátním volbám bych měl jen jednu připomínku,že je ostudné v druhém kole získávat mandát třeba i s 16% voličů, dle mne jsou tři cesty , přesvědčit voliče ,že je nutno volit a volbou něco měnit , další je povinná účast ve volbách což je na hranici dodržování osobní svobody jednotlivce a za třetí změna volebního systému buď na jednokolový což při roztříštěnosti voličů dle různých narychlo splácaných pseudostran by také nebylo dobré, nebo stanovit kvorum platnosti volby třeba na 25%, volba by pak neplatila a volby by se musely opakovat, při opakování by byli vyřazeni minoritní kandidáti , ideální stav pro nové první kolo by byl výběr tak ze čtyř kandidátů.
K komunálním volbám, určitě ne volbu starostů přímou, výsledek by byli zvolení populisté , narcisové nebo někdo kdo miliony a může platit hostiny, slibovat hory doly, takový starosta by pak mohl být v permanentním sporu se zbytkem zastupitelstva a výsledkem by bylo nefunkční vedení obce až po rozpad zastupitelstva.
Každý si myslí jak demokratické není křížkování napříč stranami, já bych ke kladným křížkům přidal i záporné třeba kroužky, mnohdy se na kandidátce v dobré pozici ocitne člověk kterého ostatní nemusí, dají-li hlas straně nebo některému kandidátu, dají hlas vlastně ï tomu kterého by v zastupitelstvo nikdo nechtěl. prostě by nějakým propočtem záporné hlasy tomu určitému kandidátu braly hlasy a přes dobré pořadí by ho mohl nahradit někdo kdo má obecnou podporu voličů.Bylo by to daleko více demokratické než jen křížkování,prostě podvodníci, hulváti a jiní nepřijatelní by mohli takto být eliminování třeba i z pozice lídra když už to nedokázal ten kdo kandidátku sestavoval domyslet. Každý volič by měl počet kladných i záporných hlasů stejný, odpovídající počtu zastupitelů, pochopitelně by konkrétní osobě mohl přidělit jen jednu možnost.
Je pro zajímavost také jsem v obci kadidoval ve vítězném seskupení ale dále v pořadí a v zastupitelstvu jsou i lidé s polovinou hlasů které jsem dostal, je to správné ...sám nevím.
Ke kupčení s hlasy, je to smutné, zpochybňuje to demokracii, řešením by mohlo být například možnost volit minimálně po třech měsících (půl roku) po nabytí příslušnosti v obci, vydávání hlasovacích lístků až ve volební místnosti, v předstihu by dostali jen informační lístek, pravděpodobně by to zdrželo dobu volby, k tomu zákaz setrvání kohokoliv ve volební místnosti a okolí po volbě (tzv. dirigenti), nasazení provokatérů (volavek) k odhalení manipulátorů, ovlivnění voleb by měl být trestní čin pro organizátora a pro zmanipulovaného pokutovatelný přestupek.
Doplnění- právě jsem dočetl článek pana Berwida Buqoye o volebním systému komunálních voleb , označuje jej za totalitní nespravedlivý a dokonce odporující ústavě , beroucí rovnou příležitost kandidátu kterého sice voliči označili křížkem ale je na horší pozici než ten jež vydělává na hlasech straně a zrovna může jít o kandidáta kterého by řada lidí nechtěla, korupčníka, arogantního kariéristu apod.Jak už jsem předtím naznačoval návrh na negativní hlasy, doplnil bych je tak,že by neexistoval společný hlas pro celou stranu (třeba pro 55 kandidátů) ale každý by musel zakřížovat pokud by volil jen tu jednu stranu všech 55 kandidátů, více by o kandidátech přemýšlel a tomu nevhodnému takto hlas nedal i za cenu ,že by dal jen 53 hlasů pokud by nechtěl volit kandidáty jiné strany, urychlil by se tím samočisticí proces a jasně by se ukázalo kdo má dostat STOP a jít dělat něco jiného.Autoři tohoto volebního systému při zavádění prohlašovali,že je nutné zabránit převálcování menších stran a hnutí ,asi to vypadá,že s vaničkou vylili ne jedno ale více dětí. Představte si ,že někdo účelově založení jakési sdružení nezávislých kandidátů, často shrne pod sebe odvržené , frustrované příslušníky jiných stran a systém mu při zlomku hlasů oproti nejhoršímu kandidátu silné kandidátky umožní se do zastupitelstva dostat, vznikají pak podivné kvazikoalice z pěti a více subjektů , většinou nefunkční a omezující akčnost zastupitelstva. Na tyhle přívěsky koalice velkých stran vždycky nějaké menší korýtko zbyde (dozočí rady, apod.) . Občan odvolil a může se jen dívat jak zastupitelstvo promrhalo šance na Evropské a jiné dotace viz v našem regionu Pardubice atd.Nestálo by za to aby se v době čtyř let do dalších voleb tímto problémem zabývali legislativci, když nic jiného mnohdy stačí opsat model ze sousedních zemí, spravedlivější a hlavně umožňující občanům vystavit stop určitým kandidátům bez ohledů na pořadí když už jejich stran (hnutí) nedokáže kandidáty s podezdřelou minulostí (přítomností) eliminovat sama.

Jeden den který bych rád změnil

14. října 2014 v 17:52 | František
Jeden den který bych rád změnil a to tento. Nemám stroj času, nemohu se vrátit zpět a něco v minulosti změnit, jsou ale mezi námi ti kteří mohli něco změnit, nezasáhli, nechtěli, nemohli a výsledkem je zmařený život mladého studenta rukou (nožem) šílené schizofreničky.
Již vícekrát při podobných případech jsem zmiňoval (Nejsem psycholog ani psychiatr) nebezpečí plynoucí z toho ,že na svobodě jsou nebo se na ni dostávají potencionálně nebezpeční duševně nemocní, dle lékařů se zlepšujícím se stavem , spolupracující atd.Nemohou prý dlouhodobě duševně nemocné hospitalizovat, myslí si že v rodinném prostředí se nějak včlení do společnosti a nebudou nebezpeční pro sebe i okolí.
Velice se mýlí , je to bohužel dokázáno (neznám statistiku) desítkami a více obětmi těchto rádoby vyléčených pacientů. Schizofrenie o kterou v tomto případě šlo je nebezpečná a trvale nevyléčitelná, lze dojít k jistému stabilnímu stavu za předpokladu spolupráce pacienta a ambulantního lékaře , dodržování medikace , vyvarovní se alkoholu, drog atd.
Ten kdo navrhuje propuštění takového pacienta z ústavu do ambulantní péče by měl nést plnou odpovědnost za to co se může stát jako každý druhý kdo něco vykonal, zkontroloval, navrhl.Spadne -li dopravní letadlo a zjistí se ,že kdosi zanedbal údržbu, je trestán.Uvolnění pacienta z psychiatrické léčebny bych přirovnal k tomu jako kdyby si vojáci mohli na památku vzít odjištěný granát, uložený je neškodný, stačí podmět, nesprávná manipulace a je zle. Kolik takových granátů je v rodinách , u lidí které potkáváme nebo potkat v osudný den můžeme.
Anglie měla kdysi pro trestance ostrov, kontiment, Austrálii, i jinde byla snaha izolovat zločince , nemocné leprou atd.Bylo to pro ochranu většinové společnosti, dnes bohužel na základě mnohdy scestných teorií na ochranu osobnosti , lidských práv atd. jsou zavedeny mechanizmy které řádného člověka mnoho nechrání, mnohdy dokonce má ten kdo porušuje normy a ohrožuje druhé navrch (viz souhlas zloděje se zveřejněním jeho jména okradeným).
Nebudu rozebírat všechny okolnosti případu avizované v bulváru, základ je prostý, někdo z lékařů podcenil chorobu vražedkyně, dal návrh na propuštění do ambulantního ošetřování, soud o tom rozhodl. Ambulantní lékař nerozpoznal nebezpečí , zvláště šlo -li o osobu jež už podobný čin s méně tragickými následky spáchala
Ze všeho kolem je vidět ,že nikdo nechce (nemůže) řešit věc fundamentálně, prostě omezit svým způsobem psychiatrické pacienty potencionálně nebezpečné tím ,že víceméně trvale budou izolování v nějaké detenci , třeba i ve formě uzařené komunity s volnějším vnitřním režimem ale absolutní nemožností samostatně se dostat do našich měst (na svobodu).Rovněž v těch případech zrušit možnost nějakých reversů rodinou, kolik v tomto případě to potom znamenalo neštěstí, laik nemůže nebezpečnost rozlišit, mnozí pacienti poku mají jinak přirozenou inteligenci, dovedou ji využít k oklamání všech.Znamená to i nemožnost návštěv u rodiny, úředních záležitostí atd. bez doprovodu. Nevím jak přesně zásah proti vražedkyni probíhal , to ,že byl zraněn i policista svědčí o tom ,že nebylo užito střelné zbraně , nemusí jít o smrtelný zásah ale v této oblasti by se měla uzpůsobit legislativa aby se policisté nebáli zbraň použít , jsou přeci gumové projektily, projektily s malým dostřelem atd. jež při zásahu ramen, končetin pachatele zneškodní bez ohrožení zasahujícího policisty, nějaké zišťování v této fázi zda jde o kriminálníka, zdrogovaného násilníka nebo psychicky vyšinutou osobu není na místě.
Nejen v tomto ale jiných selháních by měl za svou práci odpovídat každý ať už je to lékař, soudce nebo další.
Dovolím si něco doplnit i v reakci na vyjádření odborníka pana doktora Davida jež jsem před chvílí viděl na netu.
Spoléhat se na nějakou kázeń u psychiatrických pacientů není možné, pokud nemá docházet k tragédiím je nutné legislativně upravit režim následné ambulantní péče přikazovacím způsobem.Každému takovému bude určen ambulantní regionálně příslušný specialista a zde mu bude naplánován harmonogram vyšetření , při nedodržení termínu by následovalo předvolání a poté nucená prohlídka v odborném zařízení jež by mohla znamenat návrat do léčebného nebo detenčního režimu.(Jen tak pro jinou oblast kdo je evidován na úřadu práce také musí dodržovat harmonogram návštěv a další jinak mu hrozí odebrání podpory).V případech,že pacient už nějaký útok proti druhému provedl by opravdu po léčebném období měla následovat detence v sledovaném režimu .Hlavní problém je v tom,že pacienti mohou přestat užívat léky, stav se může nekontrolovaně horšit a při nějakém čtvrthodinovém sezení u ambulantního specialisty se nemusí situace naplno vyjevit, měla by existovat možnost nějaké kontroly dodržení pravidelné medikace , navíc po určitém období by mělo existovat koncilierní vyšetření, pacient může svého lékaře oklamat , zatajit zhoršení, nedodržení režimu, otázka je také frekvence návštěv, tříměsiční interval běžný u jiných nemocí je nedostačující, situace se může změnit během měsíce. atd.
V jakémsi utopickém románu jsem četl o tom,že pacienti budou mít specielní náramek jež bude kontrolovat životní funkce a také dávkovat a dodávat léky přesně podle harmonogramu od lékaře, údaje dodávat lékaři který by mohl provést korekce, zasáhnout při nebezpečí atd. Řekl bych ,že tak 80% z toho by už asi šlo realizovat , je jen otázka jak by toto zařízení omezovalo pacienta .

Má smysl něco plánovat

12. října 2014 v 9:56 | František
Má smysl něco plánovat.
Jak kdy , jak co , pro jaký účel.
Léta jsme měli plánování na nejvyšší bázi, státní plánovací komise vše naplánovala, občas se sice vlodila chybička a pak buď nebyl toaletní papír, silní jedinci na venkově bez splachovacích WC odebírali dotované Rudé Právo , to se nařezalo na štůsky a bylo to.Nebo nebyla čočka, pomeranče, rozinky a kdovíco, zboží se dělilo na to co bylo v regálu a to co bylo jak se říká pod pultem, nejdříve tedy proběhlo první kolo přerozdělování mezi prodavačkami, sousedními obchody neboť existovala jakási směna, vy máte jatýrka, my zas pomeranče.Zákazník se postavil do fronty, trpěnlivě vystál třeba i v dešti a větru, profesionálové měli stabilní vybavení jako skládací židli , termosku s čajorumem , čtivo,zajímavé bylo i střídání v místa ve frontě v rámci rodiny. Existovali i skoro profesionálové většinou důchodového věku , ti na objednávku a za jistý peníz vystáli kdeco.Existovala i lokální kontrola z hlediska starousedlíků a náplavu, protože jsem služebně dosti cestoval , mnohdy se naskytla příležitost koupit cosi (po aktuální potřebě se mluvilo dodatečně, některé věci šly výhodně směnit za jiné), stalo se mi ,že bedlivá důchodkyně se ptala, kde že to bydlím, na to musela být připravena odpověď ,že tam a tam a nejsme tady dlouho.
Takže toto plánování bylo jaksi pro kočku (Míco promiň), vše měl dále vyřešit trh, v podstatě vyřešil, víceméně není už nedostatkové zboží , jen měla dle mne privatizace neměla připustit Kožené, bývalé komunistické papaláše a když už kupónovku, tak bez fondů neboť drtivá většina z nich aktiva od diků kamsi zašantročila.
Plánovat pružně vlastní život je třeba, jsou věci které prostě přijdou (láska, nemoc) ale řada věcí má svou logiku, řád, ovšem plán není dogma, musíme jej měnit a přizpůsobovat dle situace.Když si na jaře koupíte vysněnou dovolenou a tři dny před odletem si někdo zlomí nohu, cestovka má problémy nebo totálně se zhorší počasí všude, je to prostě smůla.Přeji všem aby jejich plány se naplnily , byli šťastni v obyčejném životě,jask říká vítěz voleb ..bude líp...

Platonická láska

2. října 2014 v 7:27 | František
Platonická láska

Víte ona to vlastně není ani opravdová láska, většinou to postihuje mladé muže na prahu dospívání kdy ještě nemají na to začít doopravdy.Jejich spolužačky jež jsou o rok dva napředu již nahánějí starší kluky, oni se vždy na čas upnou k někomu jež představuje jejich ideál krásy, ženskosti. Může to být učitelka, sousedka , nebo nějaká vzdálená diva z časopisů nebo filmů.Většinou tyto lásky odezní s dospíváním a navázáním skutečného vztahu.
Tak přehoďme výhybku k jiné lásce, platonická nebyla, spíše vynucená a vyžadovaná. Mám na mysli (lásku ?) k Sovětskému Svazu a jeho satelitům.U mne jako od cca 13 let posluchače radií jako Svobodná Evropa, Hlas Ameriky,Radio Vatikán atd. tato láska nefungoval vůbec i když v rámci nutné přetvářky vynucené okolnostmi byl člověk nucen vyslechnout nějakou ty hymnu atd.Ani s tou rolí osvoboditelů mne moc nepřesvědčili, nelze jim sice upřít podíl na vedení války , současně ale doprovázený hrůznými čistkami před vypuknutím války, hanebnou dohodou s Německem včetně obsazení části Polska, bezprecedentní vyvraždění tisíců polských důstojníků , inteligece atd.Metody zacházení s vojáky během války vedoucí k ztrátám nad míru , smrt tisíců obyvatel Leningradu hladem a zimou. Zacházení s válečnými zajatci včetně vlastních vojáků osvobozených ze zajetí a bezprecedentní odvlečení občanů jiného státu (Československa) do lágrů z nichž se mnozí nevrátili jen proto,že někdo z jich předků byl ruského původu. Nelze také zapomenou vyvolaného hladomoru na Ukrajině po válce atd.
Existuje něco jako historická paměť, když čtu některé komentáře a výroky politiků ,zdá se mi ,že nečerpají reálné informace ale naslouchají ruskému informačnímu (spíše dezinformačnímu) zpravodajství. To ,že Rusko do dění na Ukrajině zasahuje není možné popřít, kromě ukrajinských vzbouřenců tam jsou i žoldáci Moskvou placení, ovšem i řadoví vojáci ať již nějak kamuflovaní nebo přímo působící, mají zbraně které nikdy ukrajinská armáda nevlastnila, někdo je musí zásobovat municí atd.A jak to spásně dohodnuté příměří vypadá je vidět, dále i když už ne tak masově umírají bojovníci i civilisté, jak říkají zprávy některé jednotky separatistů neuznávajíani vedení tzv. republik.