Květen 2014

Černé ovce

31. května 2014 v 17:37 | František
Černé ovce, pomineme pořad ČT, plakát jedné partaje do eurovoleb .Černá ovce se prostě nějak liší od ostatního stáda,je více vidět a barva ji předurčuje k negativnímu pohledu ostatních.
U nás se všechny problémy s určitou vrstvou spoluobčanů ,pokud na ně někdo upozorní svedou na rasismus, xenofóbii atd.Zjišťoval někdy někdo jaký je poměr těch dříve jmenovaných k těm kteří prostě chtějí mít svůj klid na práci, odpočinek, jistotu majetku, bezpečí sebe, dětí i přátel a to nejen ve dne ale i v noci,nemám na mysli jen notorické flamendry, ono se taky pracuje na směny, odpolední končí v 22. hodin a po cestě MHD se dostanete do blízkosti domu i kolem 23. hodiny .
Otázka tzv. nepřizpůsobivých je široká, řešení by si mělo vyžádat opravdu odborné posouzení, konzultace s psychology, policisty atd.Nepřizpůsobivost není nikomu vrozena, pokud již z takové vrstvy nevzešel.prioritní je to aby člověk díky práci cítil určitou užitečnost, více si vážil peněz a majetku.K tomu by bylo třeba i určité represe ,například povinnou veřejnou službu pro držitele dávek mimo matek pečujících o děti, tělesně postižených a důchodců.Omezení by mělo být i pro drobné krádeže, krádeže kovů, automobilů , kapesní krádeže atd. Pokud nebude jednotný systém v registru, součtový mechanismus pro krádeže, škody, já bych osobně viděl systém obdobný bodování řidičů, každý přečin by měl bodovou hodnotu a při součtu na xy bodů by zasahovala automaticky spravedlnost převážně alternativním trestem od pokut, nucených veřehných prací po klasické vězení, ovšem ihned, dříve policajt delikventa sbalil, noc přečkal v cele a ráno šel k soudu a ten na základě nějakých zvyklostí vynesl trest a ten byl ihned aplikován.Samozdřejmě by se to netýkalo složitých případů , dne častá honička kradeného auta (body), zákaz řízení (body+),nývyková látka (body+),ohrožení policisty(body+) a už by to mohlo být na trest , následně a bez velkého papírování.
U cizích státních příslušníků by ve hře bylo i automatické vyhoštění, zvláště dealeři drog, kapesní zlodějské gangy atd.Před vyhoštěním zřízení dokumentace (DNA,otisky atd) pro snadnou identifikaci při pokusu o vstup do země s jinými dokumenty.
Jinak pro mne jsou nepřizpůsobiví i hromadiči odpadků v domech a bytech, ti jež chovají a řádně se nestarají o zvířat, ruší klid, urážejí bez příčiny sousedy atd.Každý má právo žít život v určité pohodě, mít v noci klid na spánek, jistotu majetku před zloději, jistotu bezpečnosti doma i venku.
Do stáda černých ovcí by se dali zahrnout i podvodníci všeho druhu, hyeny v liské podobě obírající seniory o úspory pod záminkami vracení přeplatků atd.
Představte si hypoteticky nějaký mechanismus jež by změnil barvu obličeje třeba na fialovou , každý by hned věděl, pozor nebezpečí, takový by si ani neškrtl a nakonec by snad musel užít ruce k práci a barva by se mu pomalu začal vracet k normálu....

Svět za zrcadlem

25. května 2014 v 9:02 | František
Opět jen krátce, mám moc práce , věnoval jsem se volbám a v úterý jedu na chalupu (bez internetu).
Svět za zrcadlem, co to může být , technicky za zrcadlem v 90% je zeď , za zdí další místnost nebo venkovní prostor domu.Do světa za zrcadlem nevidíme, zrcadlo ukazuje jen náš zevnějšek,tvář, ráno je někdy lépe se moc neprohlížet.Jinak svět jako takový není růžovou zahradou, idylou ve stylu barvotisků svědků Jehovových, na mnoha místech se válčí, zabíjí , znásilňuje, lidé i malé děti hladovějí, umírají na banální nemoce.Globálně nelze říci kdo je vinen, politika, boj o moc, území,vliv.Bohužel v řadě případů jde o militantní případy islámského rozpínání, viz sekty jako Boco Haram a další, různé radikální organizace ve stylu AL Kaidy, Talibanu a podobně.Nyní střelba a už čtyři mrtví v Belgii z toho dvě ženy,občanky Israele.Koho si to pouštíme do našich zemí, představte si doma,že přijede návštěva , děti rozbíjí vázy, sklo, rodiče dupou po koberci v zablácených bagančatech, jen tak si vezmou z peněž na domácnost a jakýsi zletilec se Vám pokusí znásilnit dceru.Jaká bude vaše reakce:
V životě už si někoho takového nepozvu, nejraději absolutně nikoho
Budu věc řešit soudní cestou.
Neříkám,že všichni imigranti musí být potenciálními zločinci,ovšem je nějaká cesta jak rozpoznat nebezpečí.
Hrozba nějakých kvót na přerozdělování imigrantů v rámci EU mne děsí, bylo by třeba snad globálně potlačit místní konflikty,pro lidi tam žijící vytvořit podmínky aby mohli zůstat doma, mít tam obživu, vzdělání atd. Lidé z Afriky(Asie) mají jinou mentalitu, přístup k práci, stupeń vzdělavanosti atd. Vždy se musí host přizpůsobit hostiteli a ne naopak, jak kulturně, tak hygienickými návyky, respektováním soukromého majetku atd.
Zatím tedy pohled na Svět za zrcadlem není idylkou ale je mnohdy k pláči nebo k zamyšlení.

Když mi bylo pět

18. května 2014 v 19:08 | František
Dnes to bude jen krátké, ono je to totiž jaksi dávno co mi bylo pět a také nevím koho může zajímat výtah z útržků vzpomínek na dětství.
Dobře tedy, pět mi bylo v únoru 1952, to asi nebyla moc veselá doba, matka byla dlouhodobě nemocná a v jakési minimálně placeném ivalidním důchodu, otec moc nevydělával, nějak jsme existovali díky tomu,že jsme žili na vesnici v domku s rodiči matky, v té době již v důchodu.
Měli jsme zahradu a malé pole cca 30 arů (dnes les v mém vlastnictví), pěstovalo se pomalu vše, slepice,králíky, kačeny, husy, kozičky a prasátko, jednou jsme měli i krůty a krocana. Ale co se týká dalších vymožeností byla to bída, žádné rekreace, lepší ošacení , nábytek. Aut v té době bylo v obci minimum, nevím přesně kdy byla ta měnová reforma, vím ,že to rodiče zasáhlo když i o to málo co spořili v podstatě přišli. Tou dobou začínal sílící tlak na zemědělce k vstupu do družstva, takzvaní agitátoři mnohdy vyhrožovali , stavěli jednoho proti druhému atd.Vím,že někteří větší sedláci byli i dáni do vězení, scénář vždy stejný,museli pustit zaměstnance (děvečky , čeledíny), byly jim předepsány nereálné odvody a při nesplnění byli obvinění ze sabotování atd. , minimálně jeden kulak musel být vystěhován, majetek zabaven a kupodivu věci z domu rozkradeny, hádejte kým...
Měl jsem mladšího bratra , musel jsem se o něj starat, pásli jsme kozy, hlídali a počítali jestli se večer vrátily husy, slepice (ono totiž vrátka se nezavírala, ani domy ,nevím,že by někoho vykradli).Choili jsme do lesa na houby, sbírali šišky a dělali s matkou tzv. otýpky z klestí (kachlová kamna pro topení na plotně se topilo přímo, k ohřátí trouby byly potřeba delší díly z otýpky).Rád jsem s babičkou jezdil za tetou (matčina sestra), měli koně, krávy, poslouchal vyprávění dědy o první vojně , italské legii, nebo babičky která žila léta na zámku , nejdřívě jako děvče u dětí správce, později jako pokojská, kuchařka.Nakonec ještě vzpomínka na první kolo, bylo sice po někom z příbuzenstva, ale jezdilo to, mělo to zvonek a svítilnu na karbid, za tmy mne ale stejně nikdo jezdit nedovolil, kde je tomu kolu konec,bratrovi ho jednou u splavu někdo štípnul.

Bože jak hluboko lze klesnout

11. května 2014 v 12:41 | František
Jen krátce, mám po návratu z chalupy moc práce.
Titulek jsem si poopravil dle jednoho italského filmu, zde se jedná o nejmenovaného bývalého vysokého představitele ČR.Oslavy osvobození obecně probíhají dne osmého května, na den devátého května je oslava pro osvobození Prahy.Je s podivem jak může prý pravicový politik se účastnit takové oslavy na velvyslanectví Ruska nedlouho po ruské agresi na Krymu, anexi území v rozporu s mezinárodními zvyklostmi.Ruska které propagandisticky i nepřímo vojensky se současně snaží rozvrátit i východ Ukrajiny, dnes tam probíhá samozvané nezákonné referendum o samostatnosti atd.Musím ocenit současného presidenta ČR a další ,že se nezúčastnili . Pokud nějaký stát by začal uplatňovat praxi,že kde jsou jeho etničtí občané, tam je možné vyvolat rozvrat, pomocí jakéhosi referenda odhlasovat odtržení, vznik pseudostátu nebo rovnou anexi další zemí, bylo by v Evropě a nejen tam hodně zle.Každý ví jaký by nastal konflikt mezi Maďarskem a Rumunskem, a další v návaznosti na vývoj po první a druhé světové válce (Alsasko -Lotrinsko, posuny hranic Polska a Ukrajiny, co takhle kdyby ČR začala se dožadovat správy Podkarpatské Ukrajiny atd.)Co potom v Africe , kde hranice států narýsovaly koloniální mocnosti po rovnoběžkách, řekách atd. bez ohledu na kmenovou příslušnost nebo původní státní útvary,otázku Kurdů atd..

Styl

6. května 2014 v 12:49 | František
Styl, nevím co tím zadavatel myslel, já krátce protože zítra jedu na tři dny na chalupu a mám moc práce, řeknu něco stylu chování státu k těm kteří neměli to štěstí a jsou po úrazu nebo v důsledku onemocnění odkázáni na dávky pro tělesně postižené, shrńme si to takto.
Za prvé máme tady ty tělesně postižené, mnozí kvůli své dispozici nemohli naplno pracovat a tak by normálně měli jen minimální důchod, na základě posudku plynoucího z předpisu po bývalém ministru Drábkovi , jsou přeřazování z třetího do druhého stupně postižení a tím přicházejí o tisíce měsíčně, přitom si nemohou a vlastně nesmějí nikde přivydělat.
Na druhé straně máme masu zdravých, fyzicky disponovaných jedinců kteří práci nemají, hledají ji velmi vlažně , nebo vůbec, pobírají plné dávky, navíc mnohdy pracují na černo, pohybují se v šedé ekonomice nebo přímo páchají trestnou činnost jako drobné krádeže, podvody, krádeže kovů atd.Začíná se mluvit o registru přestupků, mělo to být dávno bráno jako priorita, hlavně však dávno měla běžet nějaká forma veřejných prací jako povinná a podmiňující výplatu dávek osob jež nepracují, skončila jim výplata podpory v nezaměstnanosti atd. Je na právnících najít takovou formu aby nebyla v rozporu s právem, já obecně bych to viděl tak,že prostě jde o druh pracovní činnosti kde mzdou jsou dávky. Práce by se určitě našla při údržbě prostranství, v lese, na polích atd. s přihlédnutím k odbornosti a schopností jedince.Pravidelný rytmus chození do práce i při zkráceném režimu ,umožní nástup do plného pracovního poměru který by měl být konečným cílem pro každého, žádná společnost nemůže dlohodobě sanovat nerovnováhu pracujícíh a těch ostatních, kdy nutno vydělit zdravotně postižené, důchodce, matky pečující o děti, děti samé, studenty a ty ostatní .pracovní příležitosti je třeba vytvářet dle možností státu, nabízet je nezaměstnaným a prokazatelně evidovat důvody odmítnutí nabízené práce, sankcionovat tam , kde důvod je nechuť, dojíždění za prací.
Velice citlivá otázka je také zaměstnání cizinců zvláště na pomocné práce, oni tu práci také potřebují, živí doma rodiny, ovšem staré přísloví muví o tom ,že bližší je košile než kabát.