Srpen 2012

Jdeme dál

27. srpna 2012 v 21:52 | František
Jdeme dál
Znamená to ,že jsme snad šli, zastavili jsme se a máme jít dál, třeba jsme si potřebovali odpočinout, třeba zapřemýšlet, třeba si ověřit,že cesta po které jdeme je ta správná, vedoucí k cíli a ne slepá ulička nebo cykl všedního života bez vzruchu, naděje a razantního děje.
Jdeme dál, říkáme to sami sobě, říkáme to našim blízkým s pobídkou následuj mne, nebo to říká někdo nám , máme jít v houfu a kam, je tohle ta nejlepší cesta. Život je samé hledání , někdy i nacházení, cesta je tak dlouhá a někdy bolí nohy, je třeba vždy se zvednout a říct jdeme dál.

Máma

21. srpna 2012 v 20:56 | František
Máma, maminka,mamča, maminečka to vše je to samé, záleží na hloubce citu, vztahu a míře vzpomínek.
Jako dříve narozený můžu jenom na svou mámu vzpomínat, bylo to v roce 1972 a matka umřela na komplikace spojené s nádorem na mozku, nebyl zhoubný ale lékaři jej včas nerozeznali i pro absenci dnešní techniky a potom už byl neoperabilní.
Máma byla ta která nás přivedla na svět, kojila, učila nás vše potřebné k životu, hrála si s náma, zpívala nám , radovala se z prvních slůvek, krůčků a prožívala s námi veškeré radosti a strasti života.Neměla to lehké, měla stálé migrény,vysoký tlak , vše znaky výše uvedené choroby, lékaři ji léčili na nervy a tlak celkem s malým úspěchem.
Přesto dokázala vést celou domácnost při jednom, otcově ne zvláště vysokém platu,obstaral malé hospodářství včetně slepic , pašíka, koz a králíků.
Protože uhlí bylo málo a na příděl chodili jsme do lesa na dříví, borové šišky, nikdy nám nebyla zima, kachová kamna hřála a rodina žila pohromadě, na televizor jsme se zmohli v mých 15 ti letech jako jedni z posledních v okolí.
Protože jsem taky fotografoval mám z mládí několik fotografií mámy, otce, bratra, fotoaparát býl měchový Adox, dnes by měl asi cenu bohužel mi upadl a poškodil se,za maturitu jsem dostal Flexaret a mohl pokračovat.
Máma je symbol společného prvku rodiny, symbol něčeho co jsme měli na co vzpomínáme když je nám těžko, na vlídné slovo, pohlazení, radu do života.
Kde je moje máma, kde je kdo ji zná... zpívá se v jedné písničce, věřím,že v nebi kde nic nebolí, nejsou rozbroje a hádky, dívá se na nás a možná nás i trochu chrání (píši v množném čísle i když bratr už mezi námi není, byli jsme ale rodina).

černá

19. srpna 2012 v 21:07 | František
Černá- to je barva, myšlenka, označení ne příliš povedeného až tragického dne,
Kombinací na téma černá je mnoho, může být černý (rasa) k tomu pasažér, mít černé myšlenky, černý (smolný)den.
Někdo má rád černou barvu oblečení, pro některé profese je to povinost být v obleku barvy černé, na černo se dají zbarvit vlasy pokud nějaké právě máte a nejste nositel přírodní černé.
Černá může být kupodivu i práce , nejspíše jde o práci nezdaněnou kdy sice klient ušetří ale stát jako příjemce daní tratí, kdyby se podařilo tento a nejen tento nešvar vymýtit a každý platil daně jak má nemusela by se mnohá nepopulární opatření a škrty provádět co vy na to páni řemeslníci.
Černá myšlenka , strach , obava ze ztráty zaměstnání, vlivu, postavení, ohrožení příjmu rodiny, nemoci kdy hrozba infarktu, mrtvice nebo rakoviny prostě je a nic proti tomu neuděláme jen můžeme upravit životosprávu, přestat kouřit pokud jsme kuřáci, méně se stresovat atd.
I ta písmenka jsou černá, chtěl jsem říci na papíru ale je to na stránce v PC.

Proč ke mě nikdo nechodí

12. srpna 2012 v 18:35 | František
Proč ke mě nikdo nechodí,je to záhada,chyba systému statistiky návštěv nebo holá skutečnost.
Pravdou je,že několikátý den můj blog nikdo nenavštívil (genialita a můj domácí mazlíček).
samotnému je mi to divné, všichni o vagacích někam odjeli,mají jiné starosti nebo jsem je přestal bavit.Hledám odpověď,třeba se někdo vyjádří a řekne co dělám špatně.

Můj domácí mazlíček

6. srpna 2012 v 19:05 | František
Můj domácí mazlíček je snad náš pes,tedy fena Bára.Není to taková dětská láska s mazlením ale rozumíme si a respektujeme se.Vím jak vyhlíží až se objevím s vodítkem,to bude vycházka.Nejraději má volné pobíhání což v obci není možné,musí se jít do polí.Když něco provede tak už ví,že páníček se bude zlobit,případně sáhne k trestu.Včera jsme se vrátili z ciziny a když v domě byly děti a vnoučata přesto přivítání bylo až dojemné.
Vidím a poznám vděk,radost ale i zklamání když musím někam bez psa,zatím má výběh celou zahradu ale omezíme ji na vnitřní dvorek plotem,nevím jak to přijme,nevím jak ji donutit aby potřebu konala v jednom místě a ne na udržovaném trávníku.

Genialita

5. srpna 2012 v 21:22 | František
Genialita je pojem odlišující nás obyčejné, nudné smrtelníky od těch jimž to pálí, kdo dostali více moudra, umu, inteligence než ostatní.
Někdo je geniální od mala, hraje na hudební nástroje, dokonce komponuje viz malý Mozart, jiný zase čte a počítá od tří, čtyř let, jiný bude mít talent na zpěv, sport, jazyky atd.
Genialita je většinou dána, v aptyce nekoupíš , není závislá na movitosti rodičů, bydlišti, zemi původu, pravda je to ,že v nuzném prostředí může geniální jedinec zapadnout, nedostane příležitostsvůj talent rozvinout a to ,že bojuje o přežití, o denní chléb může zatlumit to v čem by jinak vynikl, mnohdy však přesto se takový jedinec dokáže z chudoby vymanit, dostat se na světlo, získat i přes mecenáše vzdělání a stát se jedním z těch o kterých je v dějinách dáván za giálního.
Protože tedy evidentně geinální nejsem a nebudu v tomto místě své povídání ukončím a budu čekat na to jestli se někdo takový neozve a nedá najevo to v čem vyniká a čím může ostatním přispět.