Březen 2012

29. března 2012 v 18:55 | František
Známé, výstižné, adresné, nezaměnitelné pojmenování.
Jsem to já který jde životem jak to jen jde, nyní důchodce ale stále v činnosti .
Jsem to já, který má na různé věci svůj názor mnohdy lišící se od oficiálního proudu.
Jsem to já, ne už mladý, pro mnohé starý, možná málo hezký ,málovlasý a s bříškem.
Jsem to já se svými myšlenkami, tužbami a představami jež ne vždy kopírují současný stav.
Jsem to já na životní cestě ,vím že mnohé už nedosáhnu, na Everest nevylezu,po Central parku se procházet nebudu a davy mi nadšeně mávat taky nebudou při chůzi po červeném koberci nebo před nastoupenou jednotkou.
Já,já,já ale jsme tu i my ,naši blízcí, rodina, přátelé a ostatní tvořící mikrosvět v kterém každý žije, dříve to bylo i pracoviště, škola atd.
Já musím zůstat čestný, chápající, držící své zásady a víru ,nechci a nebudu součást nějakých mas bez názoru, myšlenky a přesvědčení zvláště ne toho diktovaného shora.
Jako křesťan bych měl být připraven na závěrečné účtování, vyrovnání s životem, vyzdvižení nebo zavržení vyšší mocí.
Já pro to musím dnes a denně konat v zájmu svém, své rodiny,dobro a bojovat se zlem kolem nás.Doufám jen ,že běh života nebude narušen zlou vůlí, přetvářkou, závistí a strávím vymezené dny na tomto světě ve cti , relativním zdraví a úctě k životu.

Hra na pravdu

16. března 2012 v 16:18 | František
Hra na pravdu
Co to je pravda,je to co si myslíme,čím žijeme nebo jde o nějakou na piedestal vyzdviženou myšlenku (poučku) kterou máme respektovat a hájit.
Především jsou nepopiratelné očima a hmatem ověřitelné pojmy,předměty,jídlo.obličeje našich blízkých a ostatních,tam nelze pochybovat.
Potom jsou vjemy obsažené v knihách ,učebnicích ,obrazech,filmových dokumentech atd.Rozlišit co z toho je objektivní pravda je na nás,jak víme z minulosti všechny výše uvedené produkty mohou být tendenční,lživé,propagandistické a k absolutní pravdě přidávají nebo ubírají pojmy,názory tak,aby výsledek vyzněl pro objednavatele ,politickou a jinou moc.
To co já považuji za pravdivé může jiný považovat za falešné na základě životních a jiných zkušeností,úmyslné tendence,nebo prostě proto,že chce mít vždy tu svoji pravdu.
Tak si všichni více méně hrajeme na pravdu,někdy lžeme ostatním nebo sobě,pravdu ohýbáme, prosazujeme a bráníme.Takový je člověk, taková je doba.

MHD

5. března 2012 v 18:14 | František
MHD,zdánlivě jednoduché téma pro mne jež jako důchodce na vesnicí chodí většinou pěšky.Přesto občas při návštěvě Pardubic nebo Hradce Králové dopravu v\yužívám,v Pardubicích dokonce za slevu neboť jsemnedávno překročil 65 let.
Co se pamatuji jako student průmyslovky jsem jezdil v příšerně nacpaných trolejbusech a autobusech,dnes se mi to zdá lepší asi jsou jiné intervaly a více spojů,lidi také více jezdí na kole,autem snad i pěšky.Tím pádem odpadá zvláště v létě nutnost seznamovat se s cizími odéry,nechat se pošťuchovat lokty ,baťohy a jinými pozornostmi.
Jsou i automaty na prodej jízdenek, jen by měly mít pro večer více osvětlené údaje pro nás co hůře vidí zvláště v přítmí.
Tak se sejdeme ve vozech MHD a buďme na sebe hodní,náctiletí by mohli přestat předstírat únavu,smraďoši by se mohli někam uklidit,prioritu mají ovšem těhotné ženy a matky sdětmi.